Básník

Není to zvláštní slovo? Co snění má už v názvu A na kůži i duši jizvu Kdo ji tam přikoval Byla to noc? Ne, ta hojí Byl to den? Asi. nejspíš Když nepíšu, nic nevím Neumím mluvit s lidmi O počasí a jejich oblíbeném sitcomu Není mi to po chuti Básník se, ale, jak se zdá, může zjevit kdekoli Já, malý vesničan, 185 centimetrů a slabé oči po dědovi Jsem teď tady a čtu a přemýšlím, jestli někdo rozumí Jestli někdo čte a není to novela o tom Jak se potkal a potkala a nechtěli ale pak chtěli a nakonec konec A zpochybňuji každý řádek, každé slovo Koho by taky napadlo být básník teď Když teď je v módě nic moc nevědět Neviním stát, ale asi bych měl Viním výchovu a lenost lidí Mohli si číst, mohli debatovat Mohli malovat, tvořit, zpívat A ne hodnotit se virtuální stupnicí Od nuly po miluju tě Je mi smutno, protože už pár pátků Mluvím pravdu a pak taky zdá se, že jdem pozpátku Koupeme se v nostalgii a odpoledne trávíme v galerii Myslbek