Vetrniky

Za horama modro je Ale my jsme před nima Je tu šedá obloha Není důvod tady stát Je zima, je jiná nežli vloni A stejně stejně voní Jako ta před rokem Jedu vlakem, koukám z oken Míjim ploty a domy Zmrzlý pavučiny, v kupé je teplo Vlak mě veze do krajiny Je zima, jak známo, nejni prima A jak už to tak bývává, chybí mi milá A chybí mi bývalá lá la lá la lá la lá A všechny moje představy ze záhonů mýho dědy Teď vzduchem lítají vysoko ve větru v poli A obří větrníky mý iluze z léta melou Tou nezadržitelně drtivou silou Že všechno je marný a co z toho zbylo? Zase jsem doufal, že právě tohle léto nikdy neskončí Že aspoň některý věci zůstanou stálý Minulost mrtvá, budoucnost žádná A přítomnost syrově neúprosná Jakobysme nevěděli, že život je sled neustálýho pomíjení Tak se v tom motáme každej rok znova a znova a znova a znova A všechny moje představy ze záhonů mýho dědy Teď vzduchem lítají vysoko ve větru v poli A obří větrníky mý iluze z léta melou Tou nezadržitelně drtivou silou Že všechno je marný a co z toho zbylo Všechny moje představy ze záhonů mýho dědy Teď vzduchem lítají A mně se krásně spí Iluze z léta melou Tou nezadržitelně zlou silou Že všechno kdy krásný se zhroutilo Za horama modro je Ale my jsme před nima Je tu šedá obloha Není důvod tady stát